Po dokončení studií pro ni bylo přirozené vrátit se zpátky tam, kde jako studentka začínala. Postupem času se propracovala až na vedoucí pozici ve vývoji nových polévek a hned obdržela vcelku obtížný úkol – vytvořit recept na novou hotovou polévku upravenou pro slovenského spotřebitele. A to se jí povedlo. Francouzská polévka paní Dariny je dodnes nejoblíbenější polévkou na Slovensku.
A jak vývoj takové polévky začíná?
Vlastně úplně stejně jako u kuchyňského pultu doma. Kuchyň, v níž vařila paní Matyášová, nebyla o moc větší než běžná kuchyňka v bytě. Všude spousta velkých hrnců, malých kastrůlků a přísad, ať už lokálních nebo i cizokrajných. Právě zde se paní Matyášová snažila vytvořit novou recepturu pro tradiční francouzskou polévku tak, aby lahodila slovenským chuťovým pohárkům.
A jak se jí to v roce 1971 povedlo?
Nakonec paní Matyášovou napadlo nahradit chuťově poměrně výraznou cibuli pórkem, který je místní kuchyni bližší. Přiblížit světové chutě slovenským strávníkům se jí však povedlo i u mnoha dalších polévek. Za celé ty roky uvařila a ochutnala stovky receptur!
I díky tomu, že ji rodina ve všem, co dělala, podporovala a stála za ní, dokázala paní Matyášová skloubit péči o rodinu se svou náročnou prací v závodě. Pro její dceru Natašu byla maminčina láska k práci nakonec takovou inspirací, že se i dcera rozhodla kráčet v šlépějích maminky. Nejdříve jako ředitelka kvality a později jako technická ředitelka všech závodů v Česku a na Slovensku mnoho let bedlivě dohlížela na kvalitu používaných surovin. A své práci rozuměla, jako nikdo jiný.
Jak sama Nataša říká: „Můžu říct, že jsme s polévkami Carpathia vyrostli - brali jsme si je na dovolené, na stanování a občas si je dávali jen tak, třeba k večeři. Jsem moc ráda, že francouzská polévka mé maminky je dodnes tou nejoblíbenější na Slovensku.“
Babička Matyášová je již mnoho let v zasloužilém důchodu. Za dobu své práce ale udělala pro generace slovenských strávníků mnohé. A na to bychom neměli zapomínat!
